Po stopách Labe a Vltavy
16. ledna 2023 se před Vraňanským nádražím formuje výprava zvídavých občanů a míří do Prahy na stavební fakultu ČVUT na výstavu „Technické památky Labsko-vltavské vodní cesty“, která mapuje historii a vývoj Labsko-vltavské vodní cesty a soustředí se na novodobé dějiny úprav Labsko-vltavské vodní cesty od počátku 19. století, kdy splavnění Vltavy a Labe bylo realizováno napřed regulačními úpravami. Od konce 19. století byla zahájena realizace kanalizačního splavnění pomocí výstavby souvislé kaskády zdymadel. Výsledkem tohoto 125 let dlouhého úsilí je Labsko-vltavská vodní cesta, jak ji známe dnes. Zásluhou technické erudice našich předků tak vznikl soubor 34 unikátních vodních děl, které dodnes slouží svému účelu.
Výstava mapuje Vltavskou vodní cestu od slapské přehrady po Mělník a Labskou vodní cestu od Pardubic po státní hranici s Německem. Přestože základním účelem je zajištění plavebních podmínek na této vodní cestě, vybudovaný soubor objektů slouží dle původních plánů dodnes také pro řadu dalších účelů, kterými je ochrana před povodněmi, zásobování vodou, využití obnovitelné vodní energie a rekreace. Řada objektů na Labsko-vltavské vodní cestě tvoří součást národního fondu nemovitého kulturního dědictví a některé objekty mají statut kulturních památek. Smyslem výstavy je upozornit na existenci tohoto unikátního souboru historických vodních děl s jedinečnou historií a celospolečenským významem a prohloubit zájem o technické vzdělávání, které má u nás hlubokou tradici. Výstava vznikla v rámci projektu „Dokumentace a prezentace technického kulturního dědictví na Labsko-vltavské vodní cestě“ s identifikačním číslem DG18P02OVV004. Projekt je řešen v rámci programu NAKI II financovaného Ministerstvem kultury ČR pod vedením doc. Dr. Ing. Pavla Fošumpaura.
Ve Vraňanech žijí lidé, kteří jsou s touto existencí plavebního kanálu přímo spjatí. Například sběratel a spisovatel Pepa Michovský, který je přímým potomkem kapitána prvního kolesového parníku (Lanna 1), který kdy po řece Vltavě plaval, a pomocí kterého byly postaveny všechny jezy a většina mostů na Vltavě. Také patřil do Vltavské flotily, díky níž se postavil Vraňanský jez, a tím i plavební Vraňasko - Hořínský kanál. Máme také velice dobrého společného kamaráda, je to v podstatě chodící katalog a archivář vědomostí nejen o celém Mělnicku, Karla Lojku (čestného občana města Mělník).
Pan Fošumpaur nás výstavou osobně provedl, byl mimořádně přívětivý a každému z nás daroval publikaci o projektu.
Pana Fošumpaura velice zaujaly knihy, které jsme přivezli na ukázku my. Např. na knihy Pepy Michovského o cihlách a paroplavbě na Vltavě by ČVUT ráda získala grant a vydala je tiskem pro vědecké a studijní účely. O historickou knihu o rodině Lannů, kterou ukázal František, projevil veliký zájem a možná se mi ji podařilo sehnat v antikvariátu.
Pana docenta jsme pozvali na návštěvu do Vraňan, ostatně nemá to příliš daleko, protože se přiženil do Brozan. Společně se pak vydáme na místo, kde, ač registrován jako národní technická památka, ukryt v kopřivách tiše a ostudně chátrá skutečný unikát, první vltavský parník Lanna 1.
Panu docentu Fošumpaurovi proto náleží veliké poděkování za to, že technické památky Labské a Vltavské vodní cesty důkladně zmapoval.
Katalog (bez věnování) lze stáhnout na adrese: Katalog LVVC.pdf
Seznam technických památek, včetně podrobných informací, map, schémat a dobových fotografií pak na adrese Vodní díla (lvvc.cz)
Foto a text jsou společným dílem výpravy ve složení Karel Lojka, Josef Michovský, František Hormandl a Ondřej Mamula.
Zajímavé materiály lze nalézt na odkazech:
Vojtěch Lanna: Vltavský pantáta ovládl námořní dopravu v Čechách
Syn pracovitého pantáty, který peníze z rodinných firem dával do umění
