Drobečková navigace

Úvod > Obec Vraňany > Historie obce

Historie obce

Vraňany

Obec Vraňany je tvořena samostatnými Vraňany a vsí Mlčechvosty.Vraňany jsou v historických pramenech poprvé zmiňovány okolo roku 1227,1228 August Sedláček – Místopisný slovník historický Království českého.Ves byla poplatná desátkem klášteru sv.Jiří na Pražském hradě.V roce 1233 konfirmoval klášteru jeho majetek papež Řehoř IX. a v listině jsou zmíněny i Vraňany.V roce 1336 byl již desátek ze vsi placen křížovníkům s červenou hvězdou.Vedle církevního majetku je ve Vraňanech zmiňován i šlechtický statek.V letech 1339 a 1341 drželi statek ve Vraňanech Hašek s bratry,synové Litolta s Čečelic.Snad týž statek v roce 1360 držel Václav z Hoholic.Ještě po 20 letech je zmiňováno jeho dědičné držení majetku ve Vraňanech.Jiná část vsi byla vlastnictvím kapituly při chrámu sv.Víta v Praze.Rozdělení vsi mezi více vlastníků se projevovalo i na dalších osudech.Husitské války přinesly zásadní změnu  držení statků.Zejména církevní majetek byl sekularizován a přecházel do rukou světských držitelů.Původní majetek svatovítské kapituly se dostal v roce 1436 ke statku Běškovice,dnes Horní Beřkovice.V uvedeném roce zapsal císař Zikmund I. Lucemburský /1368-1437/ Albrechtovi z Běškovic duchovní zboží ve Vraňanech,Ctiněvsi,Chržíně a Mnetěši.Synové Albrechta neudrželi rodový majetek a na Běškovicích je v druhé polovině 15.století připomínán Jan mladší Čeček z Pakoměřic.Ale dlouho zde pánem nebyl.Od něj vše koupil Jan Firšic z Nebdína,který statek prodal Burianovi Trčkovi z Lípy.Od jeho synů Jana a Zdeňka v roce 1527 koupil Běškovice Hanuš Kaplíř Duchcovský ze Sulevic.Jeho dědicové je prodali v roce 1559 Kryštofovi z Lobkowicz na Bílině.Běškovice pak sdílely společné osudy s lobkovickým panstvím Bílina.A to i tehdy,když Bílinu v roce 1676 koupil Arnošt Josef hrabě v Valdštejna.Ten však za 4 roky odprodal Horní Beřkovice,jak se tehdy již Běškovicům říkalo,Františkovi ze Scheidlernu,nejvyššímu písaři Království českého.Jedna z jeho vnuček Marie Josefa se provdala za Jana Humberta hraběte z Hartigu a jejich potomci se stali vlastníky Horních Beřkovic.Byli jimi až do moderní doby.Přesto běškovská část Vraňan patřila do roku 1612 ke Ctiněvsi,kterou držel rod Ctinských ze Ctiněvsi do roku 1578 a pak Zápští ze Záp.Když v roce 1609 zemřel Adam Zápský ze Záp zbylo po něm tolik dluhů,že musel být spravován prostřednictvím komisařů zemského soudu.Komise pak v roce 1612 prodala Ctiněves s tvrzí,dvorem včetně vsi Ctiněves,Černoušek,Mnetěš,Straškov,Vražkov,Libkovice,Jeviněves a Vraňany Polyxeně z Pernštejna,manželce Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz.Vraňany pak byly příslušné panství Roudnice knížat z Lobkowicz.Část Vraňan také přílušela k hradu Mělník,který byl věrným statkem českých královen.Tento majetek byl v roce 1436 zapsán Janovi z Černína,ale později znovu připadl k Mělníku a zůstal při něm až do roku 1850,to je do konce patrimoniální správy.Původně královský majetek začal být od konce 15.století zastavován šlechticům.Postupně se zde vystřídali páni z Weitmile,Albrecht z Kolowrat,Bernard a Jan z Valdštejna,Albrecht z Gutštejna,Prokop z Vartenberka,Zdislav Berka z Dubé,pak další Berkové,Jiří z Lobkowicz,Jáchym Novohradský z Kolowrat,jeho syn Jan,Vilém Vchynský z Vchynic,Jakub Horčický z Tepence,Václav Pětipeský z Chýš,Vilém Slavata z Chlumu,Heřman Černín z Chudenic a pak jeho dědicové.Na počátku roku 1687 byl Mělník s příslušenstvím císařem Leopoldem I.Habsburským /1640-1705/ prodán Heřmanu Jakubovi Černínovi z Chudenic.Jeho syn František Antonín zemřel v roce 1739 bez mužských potomků a jediná dcera Marie Ludmila se roku 1753 provdala za Augusta Antonína knížete z Lobkowicz.Tak se Mělník dostal do držení Lobkowiczů a zámek jim patří i dnes.

V roce 1800 v obci postaven mlýn a lihovar, který však dlouho nepracoval. V polovině 18. století nechal rakouský stát vystavět přes vraňanské pole železniční dráhu, jež vedla z Prahy do Podkomel a byla v té době teprve druhou železnicí v Čechách. Od původního plánu vést trať přímo přes ves bylo upuštěno kvůli velké povodni v roce 1847. Trať byla odkloněna a její výstavba trvala celých pět let. Jako výsledek obrozeneckých snah vyrostla v obci v roce 1865 škola, která byla o 17 let později rozšířena na dvě třídy. Roku 1890 měly Vraňany 88 domů a 640 obyvatel živících se převážně zemědělstvím, drobnými řemesly a plavbou po řece. V roce 1905 byl vybudován postranní plavební kanál z Vraňan do Hořína, aby byla usnadněna říční plavba.

O původu jména názvu obce existuje mnoho dohadů a teorií. V průběhu staletí prodělal název obce mnoho změn. Původní název obce z období kolem roku 1227 je Wranah, později Wranas (1233), Wranain (1336), Wranyas (1341), Wranie (1360), Wranays (1380), Wranianech (1522, 1544), ves Wraniany (1578) až do dnešní podoby – Vraňany. O významu názvu obce existuje dle jazykovědců jedna teorie, dle níž znamená jméno Vraňany ves Vraňanů, tj. lidí žijících ve Vraném nebo z Vraného přistěhovalých. Samotným pojem „vraný“ byl prý podle starší teorie míněn černý člověk nebo les. Novodobá etymologie vykládá, že pojem „vraný“, jež se shoduje s pojmem „černý“, je obsažen v pojmenováních vrána, havran a mluví-li se o vraníkovi, je myšlen kůň zbarvený černě.

Mlčechvosty

Ves Mlčechvosty byla nejdříve majetek mělnického proboštství při kostele sv.Petra a Pavla.Po husitských válkách v roce 1436 byly Mlčechvosty zapsány císařem Zikmundem Janovi ze Smiřic,který držel panství Roudnice,kdysi majetek pražských biskupů a arcibiskupů.Později příslušely stejně jako část Vraňan k Běškovicím-Horní Beřkovice.Po roce 1544 byly přikoupeny ke hradu Mělník a sdílely s ním jeho osudy.