Drobečková navigace

Úvod > Život v obci > Obec a její historie

Obec a její historie

Místopis

Vraňany a Mlčechvosty jsou dvojicí obcí v okrese Mělník ve Středočeském kraji. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je okresní město Mělník. Obec se rozkládá asi 11 kilometrů západně od Mělníka, na levém břehu řeky Vltavy. Obec Vraňany tvoří dvě místní části, a to Vraňany a Mlčechvosty, součástí obce Vraňany je též lokalita Vraňany-nádraží. Obec Vraňany tvoří dvě katastrální území - Vraňany a Mlčechvosty. Celková rozloha katastru obce je 9 680 952 m2, z toho část Mlčechvosty 4 521 100 m2. Vraňany leží v nadmořské výšce 169 m.n.m., Mlčechvosty 181 m.n.m.

V obci  k 1. 10. 2022 žije 938 obyvatel. Průměrný věk obyvatel je 40 let.

V současné době představují Vraňany samostatnou moderní obec, která v posledních desetiletích doznala značných proměn. V provozu je veřejná kanalizace s napojením na vlastní čističku odpadních vod a veřejný vodovod. V roce 2003 byla obec ve všech jejích částech plynofikována. Většina obyvatel obce dojíždí za prací do okolních měst.


Občanská vybavenost

V obci je mateřská škola a první stupeň základní školy, knihovna, poštovní úřad, ordinace lékaře a poštovní úřad. Kulturní a sportovní vyžití zajišťují AFK Vraňany, TJ Sokol Vraňany, divadelní spolek Mošna, Jezdecký klub Mlčechvosty, skupina historického šermu Jormun, šipkařské kluby, myslivecký spolek, zahrádkářský svaz a další zájmové a volnočasové skupiny. 
Kulturní sál, tři občerstvovny, sportovní areál s dětským hřištěm či upravená plocha pro míčové sporty nabízí prostor pro relaxaci a posezení s přáteli.
Prodejna smíšeného zboží s celodenním provozem zajišťuje zásobování základními potravinami i domácími potřebami.

Částí obce prochází hojně využívaná červená turistická stezka. Od zastávky Mlčechvosty do Vraňan a dále podél laterálního kanálu vede cyklotrasa 8242, která se v Lužci napojuje na cyklotrasu EuroVelo 7.


Technické zajímavosti

Největší zajímavostí obce je vodní dílo Vraňany – Hořín, vybudované v letech 1902 – 1905. Celé vodní dílo tvoří souhrn jednotlivých staveb, které jsou součástí technicky složitého systému překonávající nejobtížnější úsek Vltavy pod Prahou. Vodní dílo se skládá z jezu, plavebního kanálu, povodňové uzávěry, plavebních komor a od roku 2006 i malé vodní elektrárny. Jez s elektrárnou je z pravého břehu dostupný z obce Dědibaby a z levého břehu z obce Vraňany, povodňová uzávěra je umístěna ve Vraňanech, a plavební komory jsou umístěny v Hoříně.

Na levém břehu nad Vraňanským jezem se odděluje uměle vybudovaný plavební kanál který se vyhýbá všem úskalím vltavského říčního toku, je dlouhý 10,1 km, má čtyři obratiště a je překlenut sedmi mosty. Provoz na něm je, vzhledem k šířce, jednosměrný, řízený signalizací. V Lužci nad Vltavou je umístěna lodní výhybna. Necelý kilometr před ústím do Labe jsou postaveny dvě plavební komory umístěné vedle sebe. Komory mají rozměry 137,5 x 20 m a 73 x 11 m a překonávají průměrný spád 8,5 m. Součástí plavebního kanálu je povodňová uzávěra, která je umístěna ve Vraňanech cca 0,8 km pod osou jezu. Uzavírá se při zvýšených průtocích nad 450 m3/s a ochraňuje níže položené objekty a přilehlá území před velkými vodami. Zabraňuje rovněž povodňovým škodám na vlastním plavebním kanále a plavebních komorách. Původní průjezdná šířka uzavírky byla 12,0 m, nově vybudovaná uzavírka (vystavěná v letech 2005 – 2006) má průjezdnou šířku 20 m a její výška je dimenzována na hladinu stoleté vody (Q100).

Vraňanský jez byl původně hradlový a skládal se ze dvou polí. Základem jezu byly slupice, o něž se opírala dřevěná hradla. Výška hladiny nad jezem a průtok přes jez se reguloval vyjímáním či doplňováním hradel. Při velkých vodách a pravidelně v zimním období byla všechna hradla odstraněna a slupice položeny do dna. Součástí vlastního jezu byla i malá plavební komora s užitnými rozměry 60 x 8 x 2,5 m a vorová propust délky cca 230 m a šířky 12 m se 14 stupni, ukončená Bazikovými zdrhly. Vzhledem k namáhavé, časově náročné, mnohdy i nebezpečné manipulaci a technické zastaralosti bylo přikročeno k rekonstrukci celého jezu, která byla ukončena v roce 1986. Rekonstrukce zahrnovala přestavbu jezových polí včetně podjezí a jezových pilířů, výstavbu nového velínu a montáž nového technologického zařízení. Nový jez je o třech polích, s hradící konstrukcí tvořenou pohyblivými ocelovými klapkami. Ocelové klapky jsou duté, mají hradící výšku 3,3 m a jsou zespoda podpírány dvojicí hydromotorů. Rekonstrukcí jezu byl ukončen provoz plavební komory a vorové propusti u pravého břehu a jejich hradící zařízení bylo demontováno.

Stavba malé vodní elektrárny Vraňany byla zahájena v září 2004 a dokončena v červnu 2006. Vlastní budova je umístěna pod bývalou plavební komorou těsně vedle stávajícího pravobřežního pilíře jezu. Původní plavební komora je využita jako přívodní kanál na malou vodní elektrárnu a vorová propust je zasypána a slouží jako manipulační plocha. Budova elektrárny je vybudována jako vodotěsná železobetonová polorámová konstrukce, chráněná proti zatopení při Q100. V elektrárně je osazena jedna horizontální přímoproudá Kaplanova turbína s průměrem oběžného kola 3 350 mm a výkonem 2,75 MW. Součástí stavby MVE bylo i vybudování nového štěrbinového rybího přechodu pro lososovité ryby. Celková délka rybího přechodu je cca 80 m, včetně dvou odpočívacích nádržek délky 9 m s vodorovným dnem.

V roce 2021 byl dokončen projekt "Zabezpečení podjezdných výšek - plavební kanál Vraňany - Hořín" a v obci Vraňany zprovozněn unikátní zdvižný most, který umožňuje hydraulický zdvih mostovky o cca 2,8 m. Konstrukční uspořádání mostu vychází z koncepce Langrova trámu na rozpětí 23,0 m. Plavební profil se tak rozšířil na 20 m a podjezdná výška na 7,0 m, což umožní proplutí velkých osobních lodí a přepravu nadměrných nákladů.


Pamětihodnosti

 

Služby a podnikání

V obci působí celkem 26 firem různého zaměření a velké množství (celkem 143) živností. V obchodním rejstříku je zapsáno 32 právnických osob. Největší firmou je Agro Vraňany s. r. o. (Marek Švejcar), která hospodaří na 720 ha orné půdy. Vraňany Farma Hanč (rodina Hančových) hospodaří na pozemcích o rozloze ca 300 hektarů. Dalšími zemědělskými podniky působícími v obci je firma Pokorný – farma Kmetiněves a Zlatý klas a. s. Bechlín.


 

Historie obce

Vraňany

Obec Vraňany je tvořena samostatnými Vraňany a vsí Mlčechvosty.Vraňany jsou v historických pramenech poprvé zmiňovány okolo roku 1227,1228 August Sedláček – Místopisný slovník historický Království českého.Ves byla poplatná desátkem klášteru sv.Jiří na Pražském hradě.V roce 1233 konfirmoval klášteru jeho majetek papež Řehoř IX. a v listině jsou zmíněny i Vraňany.V roce 1336 byl již desátek ze vsi placen křížovníkům s červenou hvězdou.Vedle církevního majetku je ve Vraňanech zmiňován i šlechtický statek.V letech 1339 a 1341 drželi statek ve Vraňanech Hašek s bratry,synové Litolta s Čečelic.Snad týž statek v roce 1360 držel Václav z Hoholic.Ještě po 20 letech je zmiňováno jeho dědičné držení majetku ve Vraňanech.Jiná část vsi byla vlastnictvím kapituly při chrámu sv.Víta v Praze.Rozdělení vsi mezi více vlastníků se projevovalo i na dalších osudech.Husitské války přinesly zásadní změnu  držení statků.Zejména církevní majetek byl sekularizován a přecházel do rukou světských držitelů.Původní majetek svatovítské kapituly se dostal v roce 1436 ke statku Běškovice,dnes Horní Beřkovice.V uvedeném roce zapsal císař Zikmund I. Lucemburský /1368-1437/ Albrechtovi z Běškovic duchovní zboží ve Vraňanech,Ctiněvsi,Chržíně a Mnetěši.Synové Albrechta neudrželi rodový majetek a na Běškovicích je v druhé polovině 15.století připomínán Jan mladší Čeček z Pakoměřic.Ale dlouho zde pánem nebyl.Od něj vše koupil Jan Firšic z Nebdína,který statek prodal Burianovi Trčkovi z Lípy.Od jeho synů Jana a Zdeňka v roce 1527 koupil Běškovice Hanuš Kaplíř Duchcovský ze Sulevic.Jeho dědicové je prodali v roce 1559 Kryštofovi z Lobkowicz na Bílině.Běškovice pak sdílely společné osudy s lobkovickým panstvím Bílina.A to i tehdy,když Bílinu v roce 1676 koupil Arnošt Josef hrabě v Valdštejna.Ten však za 4 roky odprodal Horní Beřkovice,jak se tehdy již Běškovicům říkalo,Františkovi ze Scheidlernu,nejvyššímu písaři Království českého.Jedna z jeho vnuček Marie Josefa se provdala za Jana Humberta hraběte z Hartigu a jejich potomci se stali vlastníky Horních Beřkovic.Byli jimi až do moderní doby.Přesto běškovská část Vraňan patřila do roku 1612 ke Ctiněvsi,kterou držel rod Ctinských ze Ctiněvsi do roku 1578 a pak Zápští ze Záp.Když v roce 1609 zemřel Adam Zápský ze Záp zbylo po něm tolik dluhů,že musel být spravován prostřednictvím komisařů zemského soudu.Komise pak v roce 1612 prodala Ctiněves s tvrzí,dvorem včetně vsi Ctiněves,Černoušek,Mnetěš,Straškov,Vražkov,Libkovice,Jeviněves a Vraňany Polyxeně z Pernštejna,manželce Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz.Vraňany pak byly příslušné panství Roudnice knížat z Lobkowicz.Část Vraňan také přílušela k hradu Mělník,který byl věrným statkem českých královen.Tento majetek byl v roce 1436 zapsán Janovi z Černína,ale později znovu připadl k Mělníku a zůstal při něm až do roku 1850,to je do konce patrimoniální správy.Původně královský majetek začal být od konce 15.století zastavován šlechticům.Postupně se zde vystřídali páni z Weitmile,Albrecht z Kolowrat,Bernard a Jan z Valdštejna,Albrecht z Gutštejna,Prokop z Vartenberka,Zdislav Berka z Dubé,pak další Berkové,Jiří z Lobkowicz,Jáchym Novohradský z Kolowrat,jeho syn Jan,Vilém Vchynský z Vchynic,Jakub Horčický z Tepence,Václav Pětipeský z Chýš,Vilém Slavata z Chlumu,Heřman Černín z Chudenic a pak jeho dědicové.Na počátku roku 1687 byl Mělník s příslušenstvím císařem Leopoldem I.Habsburským /1640-1705/ prodán Heřmanu Jakubovi Černínovi z Chudenic.Jeho syn František Antonín zemřel v roce 1739 bez mužských potomků a jediná dcera Marie Ludmila se roku 1753 provdala za Augusta Antonína knížete z Lobkowicz.Tak se Mělník dostal do držení Lobkowiczů a zámek jim patří i dnes.

V roce 1800 v obci postaven mlýn a lihovar, který však dlouho nepracoval. V polovině 18. století nechal rakouský stát vystavět přes vraňanské pole železniční dráhu, jež vedla z Prahy do Podkomel a byla v té době teprve druhou železnicí v Čechách. Od původního plánu vést trať přímo přes ves bylo upuštěno kvůli velké povodni v roce 1847. Trať byla odkloněna a její výstavba trvala celých pět let. Jako výsledek obrozeneckých snah vyrostla v obci v roce 1865 škola, která byla o 17 let později rozšířena na dvě třídy. Roku 1890 měly Vraňany 88 domů a 640 obyvatel živících se převážně zemědělstvím, drobnými řemesly a plavbou po řece. V roce 1905 byl vybudován postranní plavební kanál z Vraňan do Hořína, aby byla usnadněna říční plavba.

O původu jména názvu obce existuje mnoho dohadů a teorií. V průběhu staletí prodělal název obce mnoho změn. Původní název obce z období kolem roku 1227 je Wranah, později Wranas (1233), Wranain (1336), Wranyas (1341), Wranie (1360), Wranays (1380), Wranianech (1522, 1544), ves Wraniany (1578) až do dnešní podoby – Vraňany. O významu názvu obce existuje dle jazykovědců jedna teorie, dle níž znamená jméno Vraňany ves Vraňanů, tj. lidí žijících ve Vraném nebo z Vraného přistěhovalých. Samotným pojem „vraný“ byl prý podle starší teorie míněn černý člověk nebo les. Novodobá etymologie vykládá, že pojem „vraný“, jež se shoduje s pojmem „černý“, je obsažen v pojmenováních vrána, havran a mluví-li se o vraníkovi, je myšlen kůň zbarvený černě.

Mlčechvosty

Ves Mlčechvosty byla nejdříve majetek mělnického proboštství při kostele sv.Petra a Pavla.Po husitských válkách v roce 1436 byly Mlčechvosty zapsány císařem Zikmundem Janovi ze Smiřic,který držel panství Roudnice,kdysi majetek pražských biskupů a arcibiskupů.Později příslušely stejně jako část Vraňan k Běškovicím-Horní Beřkovice.Po roce 1544 byly přikoupeny ke hradu Mělník a sdílely s ním jeho osudy.