Naděje vkládané do hezkého počasí se jevily liché. Šedivé nebe hrozilo deštěm. Náves obcházela smrt. Ledový vítr načechrával kadeře na svalnatých rukách statné nevěsty. Naštěstí měla lahvinku kurážné tekutiny, nejen za zahnání pocitu zimy, ale také proto, že se chystala vzít si za muže svojí ženu. A tak se pomalu začal prolamovat dvouletý "půst", kdy se kvůli COVIDovým opatřením (nejen) ve Vraňanech Masopust konat nemohl.
Na návsi se začaly sjíždět a scházet diváci i masky. Ty Mlčechvostské přivezl povoz, na jejich místa pak zasedla kapela. A když se shromáždil počet účastníků dostatečný na to, aby vytvořili důstojný průvod, předal zástupce obce maskám symbolický klíč k obci a popřál jim hodně veselí a zábavy.
Kapela začala do pochodu hrát první písničku a celý průvod se postupně dal do pohybu. Ovšem ne na dlouho. Vždy, když někoho přepadla žízeň nebo chuť na sladké, přišel na řadu šejkův občerstvovací vozík. Anebo když se pokusilo nějaké vozidlo projet obcí, přepadly masky její posádku a vyinkasovali drobný poplatek. No nedejte chlapovi v brnění a se sekerou pár korun, že.
Po průchodu celou obcí se masky společně vyfotily a následovalo hodnocení přísných porotkyň. Ceny za nejlepší masky si přebrali velký Měsíčník se Slunečníkem společně s malým Měsíčníkem a Slunečníkem, čarodějnice Kačenka společně se svou sovou a pavoukem, Karkulka s myslivcem, malý jelen s květy v parůžkách a medvědice. Na cenu byl nominován i smrťák, ale asi to byl sekáč, co se nezakecá, a už byl na cestě do Kolína.
Povoz pak povozil děti, kapela hrála k poslechu, lidé se bavili mezi sebou. Po dlouhé době jsme měli možnost se všichni setkat a popovídat si.
Během Masopustního průvodu nebyl zašlápnut žádný pes ani sežrán ani zraněn žádná jednorožec. Naopak, s dinosauřicí spolu vesele sestersky laškovaly až do západu slunce.